Vlk je druh, který se přirozeně vrací

Vlk obecný se po více než století a půl opět stává součástí české krajiny. Návrat této vrcholové šelmy není výsledkem umělého vypouštění, ale přirozené obnovy populace ve střední Evropě a migrací jedinců do dosud neosídlených vhodných oblastí. Krkonoše a jejich okolí dnes patří mezi regiony, kde se vlci1 opět trvale usazují. Dle odhadů jsou na území KRNAP 2–3 vlčí teritoria s odhadovaným počtem minimálně 11 jedinců. V obou známých teritoriích došlo v uplynulém vlčím roce (tj. 1. května 2025–30. dubna 2026) k úspěšné reprodukci.

Správa KRNAP společně s Mendelovou univerzitou v Brně provádí celoroční monitoring vlčí populace pomocí fotopastí, sběru genetických vzorků, pravidelných transektů a pochůzek. V druhé polovině února organizovala Správa KRNAP druhý ročník zimního mapování šelem, kterému přály i dobré sněhové podmínky. Celkem 50 zaměstnanců (strážci, lesníci, odborní pracovníci) společně zmapovali v jeden den celkem 400 km na 39 trasách. Podařilo se zaznamenat 35 pobytových znaků vlka obecného (různě starý trus, stopy, moč, stržené kořisti). Zimní mapování znovu potvrdilo odhad 2–3 smeček na území KRNAP a dle počtu nalezených stopních drah se ten den podařilo stopovat osm jedinců. Mapování proběhlo ve spolupráci s Karkonoským parkem narodowým.

Přestože návrat vlka představuje významné přínosy pro rovnováhu v české krajině, přináší také mnohé výzvy. V roce 2025 bylo v Krkonoších zaznamenáno 53 nahlášených útoků na hospodářská zvířata. Hlavní vlna útoků nastupovala právě v období června a ustoupila v září. Celkem bylo poškozeno 27 hospodářů, necelých 50 % škod se událo u čtyř z nich. Správa KRNAP se nadále snaží se intenzivně informovat a spolupracovat s chovateli hospodářských zvířat. Monitoring vlka směřujeme po domluvě s hospodáři i do míst, kde probíhají útoky, a konzultujeme kvalitu oplocení. Chovatelé dostávají informace o aktuálních škodních událostech, vhodných preventivních opatřeních, dotační podpoře k jejich pořízení, systému náhrad škod za vlkem usmrcená hospodářská zvířata i možnostech náhrady újmy za ztížení pastvy v důsledku výskytu vlka. Správa KRNAP nadále nabízí možnost dočasného zapůjčení sítí, zdrojů elektřiny nebo doplňkových prvků pro zabezpečení pastvin (tzv. plašiče – fladry).

„Klíčové je, aby si vlci nezvykli na snadno dostupný zdroj potravy. To znamená důsledně zabezpečovat hospodářská zvířata a současně nenechávat venku zbytky potravin, které by mohly šelmy lákat,“ upozorňuje zooložka Správy KRNAP Karolina Mikslová.

Chovatelům hospodářských zvířat doporučujeme zejména noční zahánění zvířat do zabezpečených prostor, využívání pasteveckých psů a pravidelný dohled nad stády.

Správa KRNAP společně s MENDELU a Agenturou ochrany přírody věnuje značné úsilí také informování veřejnosti. Probíhají odborná školení zaměstnanců, semináře pro zemědělce, přednášky pro veřejnost, školy i mateřské školy a další vzdělávací aktivity. Cílem je podporovat soužití člověka a vlka a současně hledat způsoby, jak usnadnit život hospodářům v oblastech s výskytem této šelmy.

Ve vztahu k návštěvníkům Krkonoš vlk nepředstavuje hrozbu. Při (zcela výjimečném) setkání člověka s vlkem je přesto dobré být obezřetný. V případě blízkého setkání s vlkem je vhodné zvíře plašit hlasitým křikem, hlukem nebo odhozením drobných předmětů jeho směrem a následně podat informaci Správě KRNAP.

Veřejnost by měla při pohybu v přírodě držet psy na vodítku, a to nejen s ohledem na bezpečnost samotných psů ale i všechna divoká a hospodářská zvířata. Prosíme návštěvníky, aby své psy měli na vodítku i v blízkosti pastvin i s ohledem na pastevecké psy, kteří by se s volně pobíhajícími psy mohli dostat do konfliktu nebo by mohli být rušeni při práci či odpočinku.

Důrazně žádáme, aby návštěvníci nezkoušeli vlky krmit nebo jim ve volné přírodě zanechávat možnou potravu či zbytky jídla. Majitelé nemovitostí, chataři a chalupáři by venku neměli nechávat zbytky potravy. Přivykat vlky na to, že je člověk zdrojem snadné potravy, je to nejhorší, co můžeme udělat vlkům i vzájemnému soužití.

Děkujeme také návštěvníkům, že nám hlásí svá vlčí pozorování, často doprovázená fotografiemi. Prosíme, pokračujte v tom i dál. Je pro nás důležité znát čas a místo pozorování, ideálně se souřadnicemi v aplikaci Mapy.com. Svá pozorování hlaste naší zooložce Karolině Mikslové na e-mail kmikslova@krnap.cz či na telefon (vč. SMS) na tel.: 731 533 895.

Vlk má své místo v přírodě i v naší kultuře. Vzbuzuje respekt i obdiv, někdy ale i obavy. Lidé jej nemilosrdně pronásledovali, nyní se k nám postupně vrací a plní svou roli vrcholového predátora. Zkušenosti z Evropy i z ČR již ukazují, že je možné hospodařit v krajině, kde zároveň žijí divoké šelmy.

Vlci byli po staletí běžnou součástí zdejší přírody. Ještě do počátku 17. století se vyskytovali na většině území dnešní České republiky. Intenzivní pronásledování však vedlo k jejich postupnému vyhubení. Na území Čech byl poslední vlk zastřelen v roce 1842. V sousedním Německu a Polsku, odkud dnešní krkonošští vlci vesměs pocházejí, byli poslední jedinci uloveni koncem 18. až počátkem 19. století. Ani po vyhubení však vlci zcela nezmizeli z povědomí místních obyvatel. Ve 20. století se objevovala jednotlivá pozorování migrujících vlků, například v roce 1969 v oblasti Sedmidolí u Špindlerova Mlýna nebo v roce 1983 u Petříkovic na Trutnovsku. Ještě mezi lety 2000 až 2013 šlo převážně o sporadická pozorování jednotlivých migrujících zvířat. Díky legislativní ochraně vlka, dostatku vhodných biotopů a potravy se situace začala výrazně měnit v posledních letech. V současnosti se v Krkonoších a jejich blízkém okolí nacházejí dvě až tři vlčí teritoria s odhadovaným počtem více než deseti jedinců. Výzkumy ukazují, že velikost vlčí smečky se pohybuje mezi třemi a jedenácti jedinci (s rodiči zůstávají mláďata do dvou let věku), přičemž průměr činí 5,7 člena. Populační hustota v oblastech obývaných smečkami dosahuje v průměru 4,19 jedince na 100 km².